Co jsou věcná břemena?
26. 6. 2017
26. června
Podle Nového občanského zákoníku (dále jen NOZ) se začala dříve pouze "věcná břemena" rozdělovat na reálná věcná břemena a služebnosti. Tato věcná břemena právě k cizím věcem řeší zákon č. 89/2012 Sb. - Nový občanský zákoník.
Služebnosti se vyznačují tím, že ukládají vlastníkovi věci být pasivní, a to tak, že na základě služebnosti je vlastník:
- povinen něco trpět ve prospěch oprávněné osoby (tedy osoby, v jejíž prospěch bylo věcné břemeno zřízeno). Nejjednodušším příkladem je služebnost stezky, průhonu a cesty, kdy je vlastník povinen trpět průchod oprávněné osoby po svém pozemku (nemusí jít pouze o konkrétně určenou osobu, ale i o osobu, které toto oprávnění vzniklo prostřednictvím věci, ke které služebnost náleží). Je zde řečeno věci, nikoliv tedy pouze nemovitosti, protože nově se 'věcná břemena' mohou vztahovat jak na movité, tak nemovité věci.
- povinen se zdržet činnosti, kterou by jako vlastník mohl vykonávat.
U služebností se rozlišuje osoba oprávněná (ta, která má ze služebnosti prospěch) a osoba povinná (vlastník nemovitosti, na níž je služebnost zřízená).
Tato práva se zřizují většinou tehdy, pokud není možné si pozemek, či jeho část, odkoupit, či tento pozemek potřebuje využívat více osob najednou.
Nově je podle NOZ možné zřídit si tzv. 'vlastníkovu služebnost.' Takové věcné břemeno si 'sám sobě' může vlastník zřídit v případě, kdy vlastník má více pozemků, které spolu sousedí. A to pro případ, že by do budoucna již některý z těchto pozemků nebyl jeho - tedy kdyby jej například prodal nebo daroval. Tím se vlastník do budoucna ochrání, aby měl vždy přístup ke svému pozemku, či přes pozemek mohl vést inženýrské sítě, čerpat z něj vodu apod.
Nejčastější služebnosti:
Služebnost stezky (§1274 - §1277) vytváří právo chodit po cizí komunikaci či jinak označeném pozemku, či se jinak lidskou silou dopravovat. Služebnost stezky však neobsahuje právo vjíždět na služebný pozemek na zvířatech ani vláčet po služebném pozemku břemena.
Služebnost průhonu (§1274 - §1277) zakládá právo hnát zvířata přes služebný pozemek.
Služebnost cesty (§1274 - §1277) (dříve známé jako věcné břemeno chůze a jízdy) zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoliv vozidly. Nedovoluje však hnát přes pozemek zvířata.
Osoba, které přísluší služebnost cesty, přispívá poměrně k udržování cesty včetně lávek a mostů. Vlastník služebného pozemku přispívá jen, když tato zařízení užívá.
Plocha pro výkon služebnosti stezky, cesty nebo průhonu musí být přiměřená potřebě a místu. Stanou-li se stezka, cesta, nebo průhon působením náhody neschůdnými, lze se domáhat, aby byla vykázána náhradní plocha, než bude navrácen jejich předešlý stav.
Služebnost inženýrské sítě (§1267 - §1268) zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat.
Služebností požívacího práva (§1285 - §1283) se poživateli poskytuje právo užívat cizí věc a brát z ní plody a užitky; poživatel má právo i na mimořádný výnos z věci. Při výkonu těchto práv je poživatel povinen šetřit podstatu věci.
Tedy zřízením tohoto práva je možné například ustanovit, že smím sklízet jablka ze sousedovy jabloně.
Je-li zřízena služebnost bytu (§1297 - §1298), má se za to, že byla zřízena jako služebnost užívání. Vlastníku náleží právo volně nakládat se všemi částmi domu, na které se služebnost bytu nevztahuje, a nesmí mu být znesnadněn potřebný dohled.
Tedy pokud je tato služebnost zřízena, osoba, v jejíž prospěch tato služebnost je, smí v tomto bytě bydlet.
Reálná věcná břemena
Takováto věcná břemena ukládají povinnost aktivně jednat nebo něco dát (či opakovaně dávat). Nejvýstižnějším příkladem reálného věcného břemene je výměnek. Jedná se o povinnost vlastníka zatížené nemovitosti zaopatřovat oprávněnou osobu. Tedy nejen nechat tuto osobu bydlet, ale také ji zajišťovat finančně a poskytovat jí osobní podporu. Jinými slovy, vlastník se bude muset o oprávněného starat. A to ať už osobně, nebo v zastoupení jiné osoby. Vlastník si smí najmout jinou osobu, která za něj tuto péči bude vykonávat.
Z toho vyplývá, že reálné věcné břemeno musí být vždy vykupitelné a jednotlivé podmínky musí být dohodnuty již při jeho zřízení.